Bouřlivé zrození umělkyně

30.05.2019

Dovolte mi začít

jednou mou anglickou básní: 

I invite you gently to share your dreams with me. (Jemně vás zvu, abyste se mnou sdíleli své sny)

Opportunities, there are plenty how you can happy be! (Existuje spousta příležitostí, jak můžete být šťastní!)

I invite you gently to be the biggest light you can be. (Jemně vás zvu, abyste byli tím největším světlem, jakým jen dokážete.)

Your higher self has wisdom, and everything you need! (Vaše vyšší já má moudrost, a všechno, co potřebujete!)

I invite you gently to open yourself to love! (Jemně vás zvu, abyste se otevřeli lásce!)

With your creative powers you'll magnetise new life! (Se svými tvůrčími silami si magneticky přitáhnete nový život!)

Let's explore the options, let's see where you can go! (Pojďme prozkoumat možnosti, pojďme se podívat, kam můžete jít!)

We'll breathe them into being, 'cause life's supposed to be joy! (Pojďme jim vdechnout život, protože život má být radost!)

Jak můžete vidět, tato básnička se točí kolem radosti, což je přesně to, co jsem se musela naučit za posledních deset let. A tato cesta mne překvapivě proměnila v umělkyni.

Možná si říkáte, že radost je přirozená. Ale no tak, Soňo, jen se koukni na komedii a budeš se zase smát! Jenže, možná, zdeprimovaní, úzkostní, přepracovaní, ostře sebekritičtí lidé, co se snaží všem vyhovět jako já, to vidí jinak. Život vám opravdu může připadat mizerný, když je vám vyhrožováno a smějí se vám pokaždé, co sdílíte své názory či talenty tak, že nakonec skončíte bez přátel, a ani doma není harmonie.

Toto podivné nastavení mé povahy způsobilo, že jsem několikrát klesla až na dno. Ovšem v roce 2008 jsem objevila právě se vynořující trend svépomoci a alternativních terapií. Ráda bych zmínila zejména business koučink pro podnikatelky, kterým jsem prošla v roce 2013.

V dnešní době už jste jistě slyšeli něco jako: "Následuj svou vášeň!" "Dělej, co tě baví!" Ale tehdy mne to šokovalo. Byla jsem komerční překladatelkou a kvůli své tendenci vždycky se všemi souhlasit jsem nebyla schopna přestat pracovat. Bála jsem se odmítnout nějakou zakázku ze strachu, že si příště vyberou někoho jiného a já skončím pod mostem bez peněz! Neměla jsem na sebe čas! A i kdybych jej měla, cítila jsem se tak zoufale smutná, že mne stejně nic nebavilo.

Milá koučko, nemohu tvrdit, že jazyky jsou mou vášní. Prostě jsem se je naučila, protože mi to nařídili. Soňo, zkus si tedy vzpomenout na své dětství. Co jsi dělala, při čem ses cítila šťastná? No, myslím, že mne bavilo kreslení, malování. Vzpomínám si, že jsem dokonce napsala i nějaké příběhy. Tančila jsem, hrála na klavír, zpívala... Ale nikoho to nikdy nezajímalo. Tak jsem s tím přestala.

Skvělé! Tak proč nezkusíš začlenit tyto činnosti do svého současného podnikání? Budeš mít více energie! Tvé koníčky tě budou dobíjet radostí a budeš velmi přitažlivá pro své zákazníky!

Ale jak můžu použít své dětské umění dnes, když jsem ho netrénovala po několik desetiletí? To je směšné!

Nicméně to byl bod, odkud nebylo návratu. Mé umění mne na sebe neustále upozorňovalo tak neochvějně, že jsem si nemohla spočinout. Kdykoli jsem to jen dovolila, začaly ze mě vyskakovat básničky. A tak jsem si za nějakou dobu nashromáždila téměř všechny odstíny pastelek, pastelů i vodových barev. Netrvalo dlouho a v bytě se mi objevilo malé hudební studio s keyboardem a velkým mikrofonem. A loni (2018) jsem napsala svou první fantasy knížku.

Když se ohlédnu zpátky, dá se říct, že to desetileté komplikované "vylézání z poustevnické izolace" opravdu stálo za to. Přiznávám, že mé umění může stále působit amatérsky. Ale stále se učím a zlepšuji.

Toužím ukázat světu, že žít tvořivý život je uspokojující a přínosné jak pro jednotlivce, tak i pro společnost. Jsem pevně přesvědčena, že kdyby každý následoval svou radost, svět by byl krásnějším a harmoničtějším místem.


Z každého prodaného produktu a služby dostává

33 Kč

Záchranná stanice a Dům přírody Poodří, Bartošovice