Epizoda 3: Sen

30.07.2019

Emilka a drak Alfréd

Epizoda 3: Sen

Tyto tajemné, spirituální, fantasy epizody o odvážné dívce Emilce a jejím moudrém rádci, drakovi Alfrédovi z pradávné Lemurie, přináší inspiraci, jak můžeme svými tvořivými sny a soustředěným záměrem i my napomáhat k obnově životního prostředí a zlepšení společensko-politické situace. Na tyto epizody později naváže Emilčina škola environmentální alchymie (praktické e-knížky s nahrávkami a léčivými písněmi). 


Drak byl pryč a Emilka už byla z toho horka a chůze unavená. Schoulila se tedy pod malým keříkem nedaleko cesty, a přikryla si hlavu šátkem, aby si na chvilku pospala. 

Ve snu se jí objevil drak se zelenýma očima. Stál naproti ní a ukazoval na rozlehlé jezero plné duhových barev. Tady se můžeš napít i vykoupat, Emilko! Pronesl drak v jejím snu. 

Jenže jak mám to jezero nalézt, draku? Představuj si ho, Emilko. To stačí. Všechno, co je součástí tvého světa, je jen zhmotněný sen. Neustále sníš, ani o tom obvykle nevíš. Podívej se na tu vodu, pojď si v ní zkusit zaplavat. Jak se cítíš?

Mokrá! Smála se Emilka. Ačkoli se jí to jen zdálo, prožívala to koupání, jako by bylo skutečné. Vběhla do vody bez váhání, vyprahlá a zpocená. Nádherně ji to osvěžilo. A ty barvy! Jak může být všechno kolem tak duhové?

Emilko, to abys poznala, že je to jen sen. Jakmile se probudíš, ani se nenaděješ, a jezero sama najdeš. Bude vypadat stejně, jen nebude tak duhové. Chtěl jsem tě nalákat ke snění, tak jsem ti to malinko přibarvil, aby se ti to líbilo. Snění je nesmírně důležité. Kdo si raději nic nepředstavuje ze strachu, že se těšením jen zhorší bolest z případného zklamání, stává se obětí vnějších vlivů. Kdo cíleně sní, proplouvá životem mnohem příjemněji. Může si přinejmenším vysnít pomoc a řešení svých nejrůznějších potíží. Stejně jako si přitáhnout to, co mu dělá velikou radost. 

Draku, a jak ty to všechno vlastně víš? A proč jsme se potkali? Proč se mnou mluvíš? A kam si předtím odletěl?

No to je ale sprška otázek. Jsem rád, že jsem probudil tvou zvědavost. Chceš-li se se mnou opravdu seznámit a všechno se dozvědět, zkus si nyní představit, jak pomalu přilétám ke keříku, pod kterým spíš. Vnímej celou svou bytostí, jak jsi šťastná z našeho shledání, a jak mi s důvěrou rychle lezeš na záda. Kam si myslíš, že tě odnesu?

To je úžasné, draku! Samozřejmě, že k tomuhle jezeru, viď? A jak ti mohu říkat?

To ti prozradím, až si mne vysníš. Či lépe řečeno, až si mne svou představou magneticky přitáhneš do svého světa.

Emilka se celá rozrušená rychle probudila a zamžourala kolem sebe. Nikde nikdo, jen slunce, cestička a polosuché louky. Hustší lesy s příslibem nějaké vody se tyčily stále až v dáli na obzoru. Tam by mohlo být to jezero. Jenže je to stále dost daleko, pomyslela si posmutněle.

Zkusila však uvěřit tomu, co jí drak říkal. Nemá konec konců, co ztratit. Buď tam dojde pěšky sama, možná už zítra nad ránem, ač žíznivá a vysílená, nebo drak opravdu přiletí a zkrátí ji cestu. Posadila se tedy, a se zavřenýma očima si začala představovat, jak na modré obloze bez jediného mráčku náhle spatřila tečku. A ta tečka roste, a za chviličku už v ní poznává svého bílého draka. Ten se snáší na louku nedaleko, ona k němu rozjásaně běží, a vděčně si mu nasedá na záda, aby ji odnesl za vodou. 

V tom do ní udeřil prudký závan větru. Přímo před ní právě přistával její zelenooký drak! Snažil se přistát co nejtišeji, aby mohl Emilku překvapit, ale bohužel ho prozradilo, jak silně rozvířil vzduch při brzdění. Mrknul na ni šibalsky, a kývnul hlavou směrem ke svým zádům, ať si honem naskočí. Emilka neváhala a rozběhla se k němu s neskrývanou radostí z tohoto nového dobrodružství.

Jmenuji se Alfréd. To znamená moudrý rádce, Emilko. Dodal, když se ho chytila kolem krku.


Z každého prodaného produktu a služby dostává

33 Kč

Záchranná stanice a Dům přírody Poodří, Bartošovice