Kapitola 12 (Zahrada)

30.06.2019

Životy s Michanittášem

Toto je ukázka ze čtyřdílného románu Milovaná Sluncem. První díl, Zahrada, stráví hlavní hrdinka, faraonova dcera Meritaton, převážně (ale nejen) v rozsáhlé zahradě za palácem. Postaví si šamanský kruh, zkusí přivolat déšť, mluvit se Zemí, otec ji vezme do pyramidy... Příběh si můžete zakoupit v mém e-shopu jako e-knihy či audio-knihy. Později na ně naváže Meritatonina škola věčného mládí (praktické e-knihy s nahrávkami a s léčivými písněmi).


Vnitřně otupělý z hořkého pocitu, že nemá lepší volbu, vykonal rozkaz, a pak jel domů, odhodlaný na všechno zapomenout. Jenže několika vesničanům se podařilo utéct, a než dorazil Michanittáš na svůj statek, stihli se mu pomstít.  

Michanittáše to zcela ochromilo. Dvě těžké rány do srdce během ani ne dvou dnů. Ztratil vše, na čem mu záleželo. Ztratil chuť žít. Mlčky skočil zpátky na koně a odjel.  

Kam? 

Za biskupem. Dostal nějaké peníze jako odškodné. Hovořili spolu chladně a věcně, Michanittáš na sobě nedal nic znát. Ale v nitru biskupa nenáviděl, a nedokázal už pro něj pracovat. Opustil ten kraj nadobro. Toulal se po různých zemích a nechával se najímat jako voják zabiják. Vidět krev a bodat mu přinášelo chvilkovou úlevu. 

Jenže paradoxně, čím méně mu záleželo na životě, tím úspěšnější byl v soubojích. V noci ho srdce pálilo v křeči, nedovolil si plakat, nedokázal se smát. Cítil se čím dál unavenější. Nakonec se rozhodl, že se nechá zabít. Přestal se bránit a odevzdaně padl k zemi.  

Meritaton se pomalu probouzela ze svého transu. Tiše se zeptala:

Když jsem to teď viděla, tati, budu to v budoucnu muset prožít?  


Z každého prodaného produktu a služby dostává

33 Kč

Záchranná stanice a Dům přírody Poodří, Bartošovice