Kapitola 3 (Zahrada)

12.06.2019

Ashtar o dešti

Toto je ukázka ze čtyřdílného románu Milovaná Sluncem. První díl, Zahrada, stráví hlavní hrdinka, faraonova dcera Meritaton, převážně (ale nejen) v rozsáhlé zahradě za palácem. Postaví si šamanský kruh, zkusí přivolat déšť, mluvit se Zemí, otec ji vezme do pyramidy... Příběh si můžete zakoupit v mém e-shopu jako e-knihy či audio-knihy. Později na ně naváže Meritatonina škola věčného mládí (praktické e-knihy s nahrávkami a s léčivými písněmi).


Nyní si představuj, co ti budu říkat, zkus se na to plně soustředit. Vytvoříme živý obraz deště obalený krásnými emocemi, a zkusíme ho společně udržet zhruba minutu nebo dvě. Připravena?

Jasně. Tak už?

Právě ti na rameno spadla veliká, mokrá kapka. Rozprskla se a smáčela ti kousek šatů. Jako by na tebe někdo vylil lžíci teplé a hřejivé vody.

Teď ti další přistála přímo doprostřed čela. A další drobounké kapičky se začínají snášet kolem těch velkých. Ty veliké dopadají se žuchnutím, malinké tě lechtají na kůži jako drobounká zrníčka písku. I hlína a rostlinky kolem už jsou celé tečkované tisícem kapiček. Sluneční světlo v nich vykresluje malinkaté duhové proužky a miliony titěrných jiskřiček. Je krásné ležet v tomto teplém, letním deštíku... A nyní se spustil prudký liják. V mžiku jsi mokrá, že by tě mohli ždímat. 

Ashtare! Posadila se Meritaton. To je tak živý sen, až mám strach, že když zůstanu ležet v hustém dešti, naprší mi do nosu! Utonu! Neodnese mě to do řeky? 

Jsem rád, že jsi neusnula, nejdražší má Meritaton! V klidu si opět lehni, zachráníme tě! Takže leje prudce a hustě, jako z Pekshenkarovy konve. Jenže Meritaton už dávno neleží na louce! Odběhla se včas schovat pod nedaleký dřevěný přístřešek a z bezpečí pozoruje, jak si nárazy větru hrají se šňůrami deště. Vypadá to jako hustá záclona, kterou někdo odhrnuje jednou doleva, pak se vše naklání doprava... Občas se déšť ve větru točí jako by tančil s živelnou, divokou radostí! A ačkoli některé kapky dolétají až do přístřešku, Meritaton si z nich nic nedělá. Nemůže z té fascinující podívané spustit oči!

A není ten vítr nebezpečný, Ashtare? Nepoláme stromy? Nerozmetá záhonky?

Není to ničivý vichr ani uragán, má milá. Nyní zkus můj obraz doplnit. Co tě napadá? 


Z každého prodaného produktu a služby dostává

33 Kč

Záchranná stanice a Dům přírody Poodří, Bartošovice