Naše hvězdné děti (PŘÁNÍ)

14.07.2019

Očka to má veliké a mudruje věci všeliké!

Nekonečné štěbetání šťastná máma do  zahrady zahání.

Utíkej ven stromky, keře, kvítka prozkoumat!

Ať pak, až se vrátíš, můžeš šišku namalovat.

Juliánek běhá sem tam. Proutkem vodu hledá.

Amálka cupitá za ním. V srdci čistá něha.

Dvě světelné děti s očima jak hvězdný krystal.

Tak veliké potěšení nám Bůh domů poslal.

Není lehké zodpovídat všetečné otázky.

Proč ne všichni lidé mají srdce plné lásky.

Vysvětluje máma, táta, snaží se jak diví.

Pomoct dětem pochopit, jak vlastně jsme tu živí.

Společně pak svět tvořivým sněním proměníme.

A třeba tím sněním další srdce zapálíme.

Máma všechno sepíše, a nahraje, dá na web.

Ostatní si rádi nechají o kráse vyprávět.

Dětská očka planou. Mami, dej tam ještě tohle!

Ať otevřou se lidem srdce! Touží snivý pohled.

Kéž lidé ucítí posvátnost stvoření lásky.

A poznají, že harmonii mohou tvořit taky.

Kéž se lidé do soucitu probouzejí houfně!

Ať si každý sny o krásném světě splnit troufne.

Na stole nedojedená kaše pomalinku chladne.

Máma s dětmi nadšeně sní v tvoření neúnavném.

Uběhne den jako voda, na domek večer padne.

S úsměvem vítáme spánek, co se do postýlek vkradne.

Děkuji, že tyto vzácné děti si nás vybraly,

Abychom svým společným sněním Zemi rozkvést nechali!