Traumata. Část 1.

15.07.2019

Charakterologie


Tento článek vysvětluje poruchy z dětství, které ovlivňují naše chování. Vyléčit je dokáže (postupně) má terapie, pokud ji zvažujete vyzkoušet. Představit si ji můžete i jako vyprávění léčivého příběhu pro vás na míru za současného působení léčivé energie. Pohádkově léčivé (a současně vzdělávací) produkty najdete rovněž v e-shopu (e-knihy a audio-knihy).


Text níže přináší přehled o 5 charakterových typech, které se u člověka tvoří na základě nejhlubších prožitků z dětství. Mají přímý vliv na naše chování, tvar těla, myšlení, míru prožívaného štěstí, vztahy, zdraví a duševní pohodu. 

Pokud se v některém typu poznáte, neděste se, já se poznala ve všech. :-) Hlavní je, že se to dá opravit, vyléčit! 

Informace o jednotlivých charakterech pochází ze stránek Deborah King a z knihy Ruce světla od Barbary Ann Brennan.


JAK Z TOHO VEN?

Jelikož mi osobně nejvíc pomohla práce se světlem za podpory světelných bytostí, nabízím dnes s vděčností totéž i vám. 

Jakmile se v těle všechno správně rozproudí (rychlá, vysoko-vibrační energie uvolní pomalé, nízko-vibrační emoce zauzlené, potlačené do fyzického a mentálního těla), život sám vše záhy vyléčí a vrátí nás k dokonalé rovnováze. 

MINULÉ ŽIVOTY A DĚTSTVÍ

Poznámka: Prošla jsem si nespočetným množstvím regresí do paralelních životů, a ze zpětného pohledu mi připadají tématicky podobné s mými traumaty s dětství. Možná byly některé příběhy i alegoriemi na to, co jsem nedokázala vidět sama v sobě a ve své rodině. Tudíž ať už zvolíte kterýkoli přístup, je to asi jedno, hlavně ať se vám uleví.  

1. SCHIZOIDNÍ TYP

Schizoidní (rozpolcený) charakter je už při svém příchodu na svět terorizován pocity, že je nechtěný, a že není v bezpečí. Tento typ traumatu může zapříčinit nešťastná matka, obtížný porod, či dokonce násilný konec minulého života. Schizoid má strach ze světa a očekává negativní zážitky. 

  • Zabrzdění rozvoje: Před narozením nebo při narození
  • Trauma: Nepřátelská matka
  • Vzorec chování: Držet pohromadě
  • Sexualita: Procítění životní síly, fantazie
  • Vada: Strach
  • Vyžadované právo: Být - existovat
  • Vstupní stížnost: Strach, úzkost
  • Negativní záměr: "Já se oddělím."
  • Co potřebuje: Posílit hranice
  • Energetické obranné systémy: Únik, "dikobraz", nepřítomný duchem
  • Vyvolávání reakce: Intelektualizací
  • Proti-reakce: Únik
  • Komunikace: Absolutizování
  • Mluva: Odosobněná
  • Dvojitá vazba: "Existovat znamená umřít."
  • Prohlášení masky: "Odmítnu vás dříve, než vy odmítnete mne."

MÁ ZKUŠENOST

Rodiče mne počali asi pět dnů poté, co jim tragicky zemřela třináctiletá dcera - vykrvácela jim před očima v nemocnici poté, co ji opilý řidič autem srazil z chodníku do trnitého křoví. Rodiče o tom se mnou odmítali mluvit, ale ze svých regresí i vzpomínek na dětství mám pocit, že se po celou dobu, co jsem byla "v bříšku" navzájem zuřivě hádali, čí je to vina. Navíc, jelikož matčin otec pil a všechny doma bil, začala matka cítit intenzivní nenávist k opilcům a mužům obecně. (Otec zas nenáviděl ženy, že mu odmítají dát lásku). Kouřila a brala uklidňující prášky, díky nimž celkem asi vůbec nevnímala, že existuji. 

Plánovali se s otcem zřejmě rozejít. Jakmile ovšem zjistila, že je těhotná a oznámila mu to, otec, rozhodnutý už pro samostatný život, zprvu vybuchl, ať jde na potrat. Možná ji i zbil, bůh ví. Matka se mne snažila zabít různými způsoby. Jenže já se zřejmě nedala, takže se s tím pak nějak smířili. Otec se upnul na naději, že se mu narodí syn (tehdy to asi ještě nešlo zjistit předem, takže jsem ho nemile překvapila v porodnici a schytala další traumátko, že jsem nechtěná, protože nesplňuji očekávání, jsem tělesně nedostačující, vadná).

Matka si začala užívat pozornosti, kterou jí těhotenství ve vyšším věku (39-40 let) přinášelo. Já jsem však nezajímala nikoho, vyjma chvil, kdy se mne chtěli zbavit. Všichni byli ponořeni do vlastní nenávisti, bolestného žalu ze ztráty dcery. Přicházela jsem na svět v nepřetržitém strachu ze smrti, v atmosféře nenávisti mezi muži a ženami, a s pocitem, že nikoho nezajímám, i kdybych na sebe upozorňovala sebevíc. Jsem navíc, na obtíž.

V mém pozdějším životě se to projevovalo tím, že jsem měla panické ataky a úzkost v blízkých vztazích, jakákoli drobnost, která druhou osobu znervóznila či dokonce rozčílila, ve mně okamžitě vyvolala představy o apokalyptické budoucnosti. Z maličkostí jsem vyvozovala ty nejhorší důsledky, a zpravidla jsem se s každým klukem, s nímž jsem kdy chtěla chodit, do pár týdnů rozešla právě kvůli této nezvladatelné úzkosti a hrůzyplným soudům, jaký je už podivný a nebezpečný teď, a jak to bude později ještě horší. 

A toto očekávání se mi opravdu plnilo. Dva partneři, s nimiž jsem dokázala chvilku bydlet, měli oba záznam v trestním rejstříku za násilí, a násilím - ačkoli spíše psychickým než fyzickým - bylo prostoupeno i naše soužití. Oba milovali alkohol a televizi do té míry, že byli zcela lhostejní k tomu, jaký dopad to má na mne, že nedokážu v tom hluku akčních a děsivých filmů usnout, a že jejich jednání ohrožuje mé finanční bezpečí (= můj holý život), ztrátami peněz (zapomínání peněženky v taxíku...), rozbíjením našeho auta, přílišným utrácením za alkohol, kamarády a zábavu...

Prostě jsem si znovu vytvářela svůj pobyt v děloze natolik dramaticky, že po těchto dvou vztazích jsem už dalších 10 let nebyla schopna nějaký nový mít. Zamilovaná jsem byla, samozřejmě, ale k tělu už jsem si nikoho nedokázala pustit. Jedna jasnovidná žena to nazvala, že jsem přikrytá poklopem, a ačkoli už mám dávno zhmotněného muže svých snů, který čeká hned za tou neviditelnou bariérou, kdykoli se pokusí přiblížit, vystřelí mi ze srdce černá koule a odpálí ho. :-)

A samozřejmě to mělo i důsledky finanční. Žila jsem v režimu "přežití", které nezahrnovalo hojnost peněz, ani uvolněné (bezpečné) radování se ze života. "Dřela jsem jako kůň a pořád měla holou prdel," jak říkával táta. Prostě mentálně-emocionálně naprogramované existenční dno, bez ohledu na vynaložené úsilí a počet vysokých škol. Neustálá připravenost na útěk a boj o život.

Dnes se tomu už malinko usmívám, ale byla to nesmírná dřina tohle vyléčit... A ráda s tím pomohu - byť jen o krůček - komukoli, kdo zažil něco podobného. Život může být bezpečný a krásný.


Z každého prodaného produktu a služby dostává

33 Kč

Záchranná stanice a Dům přírody Poodří, Bartošovice