Traumata. Část 2.

17.07.2019

Charakterologie

Text níže přináší přehled o 5 charakterových typech, které se u člověka tvoří na základě nejhlubších prožitků z dětství

Mají přímý vliv na naše chování, tvar těla, myšlení, míru prožívaného štěstí, vztahy, zdraví a duševní pohodu. 

Informace o jednotlivých charakterech pochází ze stránek Deborah King a z knihy Ruce světla od Barbary Ann Brennan

2. ORÁLNÍ TYP

Orální charakter se formuje v případě, že dojde k závažnému traumatu během "orálního" stádia vývoje dítěte - v době, kdy je dítě obvykle kojeno. Prožívá-li dítě pocit opuštění, vyroste z něj orální charakter, který cítí neustálý nedostatek. Kvůli svým pocitům prázdnoty se stávají závislí, a manipulativní ve snaze dosáhnout naplnění svých potřeb.

  • Zabrzdění rozvoje: Kojenecký věk
  • Trauma: Opuštění
  • Vzorec chování: Držet se někoho
  • Sexualita: Blízkost, dotek
  • Vada: Chamtivost
  • Vyžadované právo: Být nasycen a naplněn
  • Vstupní stížnost: Pasivita, únava
  • Negativní záměr: "Donutím vás, abyste mi to dali."
  • Co potřebuje: Stát na vlastních nohou, naplnit vlastní potřeby
  • Energetické obranné systémy: Orální sání, verbální odmítnutí, hysterie
  • Vyvolávání reakce: Žadoněním o mateřské pečování
  • Proti-reakce: Pasivita, nouze, závislost
  • Komunikace: Otázky
  • Mluva: Nepřímá
  • Dvojitá vazba: "Jestliže požádám, není to láska. Jestliže nepožádám, nedostanu to."
  • Prohlášení masky: "Nepotřebuji vás." "Nebudu žádat."

3. PSYCHOPAT

Psychopatický vzorec se tvoří během raného dětství, zhruba mezi 18 a 48 měsíci, kdy se začíná vynořovat individualita dítěte. Mezi traumata, která formují tento typ, mohou patřit situace, kdy dítě pochopí určité chování svého rodiče jako zradu, a zlomí mu to srdce. Psychopatický charakter investuje obrovské množství energie do ideální představy o sobě samém, v níž se nikdy nemýlí a vždycky mají nad vším kontrolu.

  • Zabrzdění rozvoje: Rané dětství
  • Trauma: Svádění, zrada
  • Vzorec chování: Vyzdvihovat se
  • Sexualita: Nepřátelství, nestálost, homosexuální fantazie
  • Vada: Lhaní
  • Vyžadované právo: Být podporován a povzbuzován
  • Vstupní stížnost: Pocit prohry
  • Negativní záměr: "Bude to podle mne."
  • Co potřebuje: Důvěřovat
  • Energetické obranné systémy: "Hák", mentální uchopení, hysterie
  • Vyvolávání reakce: Podřízeností
  • Proti-reakce: Ovládání
  • Komunikace: Příkazy
  • Mluva: Přímá manipulace
  • Dvojitá vazba: "Musím mít pravdu nebo umřu."
  • Prohlášení masky: "Já jsem v pořádku, vy se mýlíte."

MÁ ZKUŠENOST

Jelikož byla má mamka dlouho na antidepresivech, ponořená v žalu, křivdě a nenávisti za zabití své dcery (opilým řidičem), a místo lásky mi otevřeně projevovala své nepřátelství, slovně i fyzicky (častým bitím, asi si skrze mne ulevovala od nesnesitelného vnitřního napětí), stala jsem se závislá na sebemenší náklonnosti od otce. 

Aby měl otec klid od matky, tak nějak se mne "vzdal", ať si se mnou ona "dělá, co chce". Často mlčky odešel, aby nemusel poslouchat mámino řvaní. V mých očích mne ovšem opustil, zradil, odmítal. Že jeho láska byla falešná, když lhostejně přihlížel, jak mne máma mlátí. Přesto jsem o jeho lásku stála, neboť to bylo lepší, než nic.

Občas mi přečetl kousek pohádky. Vzal mne na procházku do lesa, nebo mi ukazoval články o parapsychologii, o mimozemšťanech a kruzích v obilí, o meridiánech a čínské medicíně, či jak se ohýbá lžička soustředěným záměrem... :-)

Můj otec sám silně trpěl hladem po lásce, neboť se narodil za 2. světové války a matka mu brzy po narození zemřela. V sirotčinci uprostřed náletů, sirén, střílení čekal den co den, několik měsíců či let, zda pro něj někdo přijde... Nakonec si jeho otec našel novou ženu a on i bratr se vrátili domů. Ale když komunisti zakázali soukromé podnikání, a tátova rodina musela skončit s řemeslem a naběhnout do továren, zůstal i tátův táta zlomeným, ukřivděným, a sedřeným mužem, co řešil výchovu svých synů násilím. 

A jen pro informaci, má mamka také vyrůstala za druhé světové války, na vesnici, ve velké chudobě, mezi sedmi dětmi v jedné místnosti i s rodiči. Pak jim komunisti vzali pole, která je živila, a děda asi zcela propadl alkoholu a násilí. Podle mého názoru má matka nikdy nedostala lásku od svých rodičů, vychovali ji jako pracovní sílu, a byla často surově bitá. Její otec bil i koně a další zvířata... Babička, v době, kdy jsem ji znala, byla už jen věčně pracující robot, a já jsem pro ni byla jako jedna ze slepic. Tu máš jídlo, a běž pryč, ať mi nepřekážíš. Není divu, že má matka byla plná bolesti, křivdy a agrese. 

Velmi negativně mne ovlivňovaly otcovy sexuální sny, které jsem vnímala den co den po mnoho let, zatímco jsem musela let spát mezi ním a mamkou, v jejich manželské posteli. Matka mne tam nastrčila schválně, aby jí táta "dal pokoj". Jelikož jsem se příšerně bála své matky, sebrala jsem odvahu od nich utéct k sestře do pokoje snad až v době, kdy jsem začínala chodit do školy...

Potřebovala jsem nějak uniknout hnusu, který jsem cítila z toho, že jsem žena... Cítila jsem se i plná viny, zřejmě pod vlivem toho, jak matka vnímala sama sebe, a jak nenávistně pohrdala otcem. Nikdy mu neodpustila, že místo aby ji podpořil v nejtěžších chvílích, obviňoval ji, že za smrt jejich dcery může ona, že na ni nedávala pozor.  A ona si to samozřejmě také sama donekonečna vyčítala a vnitřně se sžírala, že té nehodě nezabránila.

Rovněž jsem chtěla uniknout otcově zášti vůči ženám (rád dělal matce i mně pasivně agresivní podrazy). Od své první menstruace jsem se tedy raději proměnila v asexuálního podivína, co žil úplně mimo své tělo. Když jsem jsem plakala, proč se nelíbím klukům, jediný důvod, co mne napadl, byl, že jsem tlustá, jak mi pořád říkala máma.

Teprve nedávno, díky velmi intenzivního sebe-léčení všemi možnými způsoby, se mi konečně podařilo vrátit k jakési ženské podobě a cítit se v ní pohodlně. Připadám si čím dál pružnější, zdravější a krásnější. Odchází mé migrény, trávicí potíže, i akné, zuby už se mi nekazí... Začínám sama od sebe hubnout. Chvála Bohu, juchú. :-)

Pokud jste prožili něco podobného, jako jsem já popisovala výše, velmi ráda vám pomohu na vaší cestě k uzdravení, jakkoli jen bude v mých silách.