Traumata. Část 3.

19.07.2019

Charakterologie


Tento článek vysvětluje poruchy z dětství, které ovlivňují naše chování. Vyléčit je dokáže (postupně) má terapie, pokud ji zvažujete vyzkoušet. Představit si ji můžete i jako vyprávění léčivého příběhu pro vás na míru za současného působení léčivé energie. Pohádkově léčivé (a současně vzdělávací) produkty najdete rovněž v e-shopu (e-knihy a audio-knihy).


Text níže přináší přehled o 5 charakterových typech, které se u člověka tvoří na základě nejhlubších prožitků z dětství. Mají přímý vliv na naše chování, tvar těla, myšlení, míru prožívaného štěstí, vztahy, zdraví a duševní pohodu. 

Informace o jednotlivých charakterech pochází ze stránek Deborah King, a z knihy Ruce světla od Barbary Ann Brennan

4. MASOCHISTA

Masochistická charakterová struktura se tvoří během autonomního stádia dětství, asi mezi 24 měsíci a 4 lety. Trauma u tohoto charakteru způsobil nadměrně dominantní rodič ve chvíli, kdy autonomie (samostatnost) dítěte teprve začínala rozkvétat. Rodiče, kteří viděli své dítě jen jako pouhé rozšíření sebe sama, kontrolovali a řídili dítě až do extrému - a nedopřáli mu žádný osobní prostor. Masochista reaguje tak, že všechno drží v sobě - své pocity, tvořivost, a sebe-vyjádření - zatímco v něm vaří vztek z toho, že jeho vlastní vůle je neustále ignorována a znevažována.

  • Zabrzdění rozvoje: Stádium osamostatňování se (ve věku 2 let)
  • Trauma: Řízení a kontrola vč. jídla a vyměšování
  • Vzorec chování: Držet v sobě
  • Sexualita: Impotence, silný zájem o pornografii
  • Vada: Nenávist
  • Vyžadované právo: Být nezávislý
  • Vstupní stížnost: Napětí
  • Negativní záměr: "Libuji si v negativitě."
  • Co potřebuje: Být asertivní, být svobodný, otevřít se spirituálnímu spojení
  • Energetické obranné systémy: Tichý, zřejmě zamyšlený, "chapadla"
  • Vyvolávání reakce: Škádlením
  • Proti-reakce: Vina, zadržovaný stud
  • Komunikace: Kňourání, znechucený
  • Mluva: Nepřímá manipulace (zdvořilé výrazy)
  • Dvojitá vazba: "Když se rozzlobím, budu ponížen. Když ne, budu ponížen stejně."
  • Prohlášení masky: "Raději se sám zničím dříve, než mne zničíte vy."

5. RIGIDNÍ TYP

Rigidní charakter se začíná tvořit nejpozději - během puberty / genitální fáze dětství zhruba mezi 4 až 6 lety. Hlavním problémem rigidního typu je popření jejich autentického já. K tomu dochází, když jsou odmítnutí svým rodičem během fáze dětství, kdy se vyvíjí srdeční čakra. K tomuto traumatu může dojít náhlou změnou v přístupu kteréhokoli z rodičů k dítěti. Nedávno milující a podporující rodič náhle vyžaduje od dítěte, aby odložilo stranou své potřeby a pocity, a chovalo se už jako "dospělý". Dítě cítí, že není dost dobré takové, jaké je, a začne v sobě zadržovat všechny pocity ve snaze vypadat dokonalé. Aby se překlenuli přes potřebu lásky, soustřeďují se rigidní typy často na úspěch ve vnějším světě.

  • Zabrzdění rozvoje: Puberta - fyziologické změny
  • Trauma: Odepírání sexu, zrada srdce
  • Vzorec chování: Držet se zpátky
  • Sexualita: Sex s pocitem opovržení
  • Vada: Pýcha
  • Vyžadované právo: Prociťovat lásku, sex
  • Vstupní stížnost: Nic necítí
  • Negativní záměr: "Neodevzdám se."
  • Co potřebuje: Spojit srdce se sexem
  • Energetické obranné systémy: Převedení síly, vůle, ovládání hranic
  • Vyvolávání reakce: Soutěživostí
  • Proti-reakce: Stažení se, držení se zpátky
  • Komunikace: Podmiňující
  • Mluva: Svádivá
  • Dvojitá vazba: "Jedna i druhá volba je špatná."
  • Prohlášení masky: "Ano, ale..."

MÁ ZKUŠENOST 

Jak už jsem psala v předchozích dílech této charakterologie, mí rodiče byli natolik ponořeni do vlastních tragédií a bojů mezi sebou, že jsem trpěla téměř nepřetržitým nedostatkem lásky, pozornosti, uznání atd. Upoutat něčí pozornost často znamenalo, že jsem dostala od mámy výprask. 

Nebo se na mne táta usmál, já se začala šíleně těšit, že si se mnou bude povídat, nebo mi něco číst, jen aby za 3 minuty třískl dveřmi a z neznámého důvodu mne beze slova opustil. Takže jsem postupně už ani nevěděla, jestli nějakou pozornost či lásku vlastně ještě chci. 

Aby mne mamka pořád nebila, snažila jsem se jí číst myšlenky, a dělat úplně všechno přesně tak, jak si to představovala. Bohužel to často nevyšlo, ona byla nespokojená pořád. Takže jsem kromě toho přestala dělat téměř všechno, u čeho jsem zjistila, že by ji mohlo iritovat. A táta, který už dělal jen noční, vlastně celé dny jen spal, nebo byl nevrlý, že ho ruším... 

Přestala jsem tedy kreslit a chodit jim ukazovat obrázky. Přestala jsem si zpívat a vymýšlet melodie, protože mi máma a teta řekli, že vypadám jako postižená, když se kývám do rytmu. Přestala jsem psát příběhy, protože mi řekli, že mám jít dělat něco užitečnějšího. Zabila jsem své vnitřní dítě, ztratila jsem radost. Změnila jsem se v robota.

Všimla jsem si ovšem, že za jedničky ve škole mi táta dává peníze a je na mne chvíli hrdý. Bylo to rovněž v souladu s máminou touhou, abych byla dokonalá, tudíž jsem se stala šprtem a  dříčem. Což mi zůstalo trochu až dodnes. :-) 

Když jsem si později, asi v patnácti, našla první brigádu (prodej pop-cornu ve stánku), táta mi tam chodil pomáhat. Kdykoli jsem byla v roli chudáčka udřeného, co se snaží a nic nemá, měl mě otevřeně rád a hrdě o mně mluvil před ostatními lidmi. Jakmile jsem ovšem měla později více peněz jako překladatelka, ihned jsem dostala všechny vulgární nálepky, jimiž častoval bohaté lidi. 

Přijala jsem jeho hru, že on je ten, kdo má nade mnou vždycky navrch, kdo je lepší než já, kdo mi dělá sponzora... Z touhy po tom, aby mne uznával, aby se mnou mluvil, aby mne neopouštěl a aby na mne neútočil, jsem si pěkně zablokovala jakoukoli šanci na bohatství a snadnější život. :-)

Stejně tak mne otec odmítal, když jsem byla "krásná". Pamatuji si dodnes, že jsem se jednou namalovala a vyfintila, a otec nechtěl jít po mém boku na tramvajovou zastávku. Šel raději po jiném chodníku. "Měl mě rád", pouze když nebylo vidět, že jsem žena, když jsem měla v hlavě jen školu a práci. Tak si asi dovedete představit, jaký to mělo dopad na můj vzhled. :-)

Neměli jsme peníze na žádné mé koníčky kromě klavíru. Tak jsem hrála, četla asi několik knih týdně a znuděně jedla. Stejně mi mamka už ode dne mého narození denně říkala, jak jsem tlustá.

Program zůstávat neviditelná, jen se učit, mlčky poslouchat na slovo, nic od nikoho nechtít, mne ovládal až do maturity, kdy už jsem byla zralá na sebevraždu. Ta se naštěstí nekonala, nebe zasáhlo...

Jsem vděčná, že dnes už dělám znovu to, co mne baví, a co bylo ve mně po většinu života pohbeno pod těžkou haldou smutku a křivdy. Cítím se naplněná a spokojená, sama sebou...

Velmi ráda pomohu i vám rozvinout váš potenciál, vzkřísit vaši radost a tvořivost, a třeba i nalézt nový životní směr, skrze uzdravení všeho, co vás tížilo, co vám bránilo svobodně se s láskou projevovat. 


Z každého prodaného produktu a služby dostává

33 Kč

Záchranná stanice a Dům přírody Poodří, Bartošovice